„PODĚLAL JSEM TO.“

Tahle smska od mého nejlepšího kamaráda Radima přerušila moje typické nedělní nicnedělání na naší prosluněné terase.

„Co se stalo? Jste všichni v pořádku?“ rychle odepisuji.  Čekám na další smsku. Mám pocit, že si snad nervozitou ukoušu všechny pečlivě pěstované nehty na rukou. Možná i s konečky prstů. Tak dělej!

„PROHRÁL JSEM VŠECHNY PRACHY.“

Žádný smajlík, ani náznak vtipu. Pořád netuším, co přesně se stalo. Vyťukávám do mobilu další smsku a odesílám: „Cože?! Co jsi prohrál? A do prdele kde?“ To sprosté slovo jsem si mohla odpustit. Pozdě. Čekám na další smsku. Ten dokonalý červený lak z nehtů už jsem oloupala a začínám si kousat třetí nehet. Ach jo, měsíce práce v háji.

„Na internetu. To je na dlouhý povídání. Potřebuju pomoc.“

Slovo do prdele mi najednou přišlo fakt na místě.

„Kdy a kde se sejdeme?“ ťukám do mobilu jako zběsilá.

„Dneska. 20h. Naše místo. A vymaž tyhle smsky.“

„OK. Budu tam. To dáme :-)“ pokouším se smajlíkem odlehčit vážnost situace. Odpověď už nedorazila. Mám skoro celý den na to, abych si promyslela, jak Ráďovi pomoct. Ještě nevím jak, ale já mu pomůžu. Je to přece můj nejlepší kamarád.

 

27. září 2020. Neděle. 10:21 hodin. Ten den to začalo.
Ten den jsem dostala smsku od Radima. A v ten den jsem se rozhodla. Rozhodla, že udělám cokoliv, abych Radimovi pomohla.

Jsme kamarádi asi od mých deseti let. Dlouhých třicet let. A to už je nějaká doba! Vím o Ráďovi všechno, stejně jako on o mně. Když sedávám nad svým večerním šálkem kávy, v duchu si přemítám, co všechno jsme už spolu zažili. A přežili. Alkoholismus mého otce, smrt našeho společného kamaráda, potrat Ráďovy ženy, narození mé dcery a pak i jejich syna… A přestože to byly katastrofy (i nekatastrofy) všeho druhu, mě a Radima to navždycky stmelilo. Je to prostě spojení až do smrti a naši partneři se nám
kolikrát smějí, že jsme horší než manželé. Ne, nejsme manželé, zaplaťpánbůh, že nejsme 🙂

To jen v kostce, abyste pochopili, proč je pro mě Radim tak důležitý a proč cítím jako povinnost mu pomoci. A teď už k jádru věci. GEMBLERSTVÍ. To je ten problém. Tedy Ráďův problém.

V české republice funguje asi deset online kasin, hovoříme-li o těch
ověřených s licencí.

každý měsíc přibývají nová. když jsem začínala psát texty k tomuto webu,
což byl rok 2020, fungovalo pouze pět online kasin.

Názvy nejsou podstatné, myslím, že chtě nechtě je známe všichni, ať už z
neustále útočících reklam na internetu a v poslední době i z televizních
reklam.   

Tato online kasina mají přes stovky tisíc registrovaných hráčů.

Za rok 2021 Češi prosázeli miliardY korun.

Tolik k faktům.

Nebudu vás zahlcovat zbytečnými informacemi o konkrétních online kasinech, počtech jejich hráčů, prohraných či vyhraných částkách za ten či onen rok, to totiž není vůbec důležité a navíc informace tohoto typu jsou zavádějící. Kdo informace hledá, na internetu najde. Pro mě mají ovšem informace tohoto
typu nulovou vypovídací hodnotu.

Nemám v úmyslu vás trápit nesmyslnými úvahami typu, co by se za prohrané peníze dalo pořídit, každý ať si udělá svůj vlastní obrázek. Všichni umíme počítat 🙂

Nemoralizuji. Nesoudím. To je totiž ten nejhorší přístup. Vždycky a všude. Tečka.

Samozřejmě jsem si před schůzkou s Radimem udělala vlastní průzkum. Sedla jsem si k internetu a hltala a hltala. Vstřebávala jsem ty desítky opravdových příběhů, kdy sázení lidem zničilo životy, rozvrátilo
rodiny, mnozí přišli o veškeré své majetky… To je pro mě vypovídací hodnota. Ne televizní reklama. Realita. Pročítala jsem internetové diskuze na téma online hazardu a chvílemi jsem lapala po dechu, brečela. Čím více jsem toho o online sázení věděla, tím větší frustraci jsem začala propadat. Možná jsem se alespoň z části dokázala vžít do Radimových pocitů, přestože jsme ještě o ničem nemluvili. Celý ten můj šok má v angličtině docela výstižnou zkratku – WTF. Přesné. Nikdy nenechám Radima dojít do fáze, kdy by přišel o rodinu, o majetek, nebo stál na mostě a přemýšlel, jestli skočit nebo ne. 

Ještě před naší první „tajnou“ schůzkou s Radimem jsem měla v hlavě plán. Přímo pekelný plán. Věděla jsem, že pokud dokážu připravit program, díky kterému Radim pochopí, proč hraje, proč nedokáže
přestat hrát a že je to celé vlastně jeden velký nesmysl, bude po problému.

Zajímá vás Radimův příběh? Na začátku mého programu dostal za úkol sepsat si deník, abych získala co nejvíce informací o tom, co dělá, proč to dělá a jaké má u toho pocity. Sepsal ho perfektně. Já celý jeho
deník pročetla několikrát, trochu „učesala“, protože sprostými slovy Radim rozhodně nešetřil, a v té nejslušnější formě, jaké jsem schopna, vám jej nabízím k přečtení. Nepochybně budete překvapeni, šokováni, dojati. Pokud však máte pocit, že se vás téma online hazardu nějak dotýká, ať již osobně, v kruhu rodinném nebo mezi přáteli, rozhodně byste si Radimův deník přečíst měli.
Protože…

Celý deník je k dispozici ZDARMA.

ZA DRUHÉ.

Co víc než pár minut svého času můžete ztratit? NIC.

ZA TŘETÍ.

Může se to stát i VÁM.